Příslušná osoba (whistleblowing): kdo jí může být a co dělá
Podmínky bezúhonnosti, interní nebo externí příslušná osoba, lhůty 7 a 30 dnů, evidence na 5 let a co musí zaměstnavatel zveřejnit. Praktický checklist.
Ředitel firmy se 120 zaměstnanci chce „vyřešit whistleblowing“ a navrhuje, aby oznámení přijímala vedoucí personálního oddělení. Ta má ale přístup k hodnocení, odměnám i výpovědím – a zaměstnanci to vědí. Výběr příslušné osoby je přitom rozhodnutí, na kterém stojí celý vnitřní oznamovací systém. Zákon č. 171/2023 Sb. k ní stanoví několik pevných pravidel a nechává prostor pro rozumnou volbu. Projdeme je krok za krokem.
Kdo musí příslušnou osobu určit
Každý povinný subjekt podle § 8 – typicky zaměstnavatel s alespoň 50 zaměstnanci, veřejný zadavatel nebo obec s 10 000 a více obyvateli. Kdo to přesně je, rozebíráme v článku Kdo musí mít vnitřní oznamovací systém. Povinnost určit příslušnou osobu (případně více osob) stanoví § 9 odst. 1. Kdo ji neurčí, dopouští se přestupku podle § 26 odst. 1 písm. b).
Kdo může být příslušnou osobou
Podle § 10 odst. 1 jen fyzická osoba, která je:
- zletilá,
- plně svéprávná,
- bezúhonná.
Bezúhonnost má v tomto zákoně dvě části (§ 10 odst. 2). Osoba nesmí být pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestu odnětí svobody více než 2 roky nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce (pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena). A v posledních 5 letech nesmí být uznána vinnou z přestupku příslušné osoby podle § 24 odst. 1.
Jak se bezúhonnost dokládá:
- výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců (§ 10 odst. 3); cizinci obdobným dokladem svého státu,
- čestným prohlášením, že osoba v posledních 5 letech nespáchala přestupek podle § 24 odst. 1 (§ 10 odst. 5).
Pokud příslušná osoba přestane podmínku bezúhonnosti splňovat, musí to zaměstnavateli oznámit do 10 dnů (§ 10 odst. 6). Zaměstnavatel pak bez zbytečného odkladu zruší její určení a určí jinou osobu (§ 10 odst. 7).
Právnické vzdělání ani zvláštní osvědčení zákon nevyžaduje.
Interní, nebo externí příslušná osoba
Zákon umožňuje obojí. Vedení systému lze podle § 8 odst. 2 svěřit jiné osobě, například advokátní kanceláři nebo specializované firmě; Ministerstvo spravedlnosti ve svých odpovědích na časté dotazy uvádí, že outsourcovat lze celý systém včetně příslušné osoby, a to bez ohledu na počet zaměstnanců. Odpovědnost za plnění povinností ale zůstává na zaměstnavateli.
| Hledisko | Interní příslušná osoba | Externí příslušná osoba |
|---|---|---|
| Znalost firmy | dobrá, rychle se zorientuje | musí si informace vyžádat |
| Důvěra zaměstnanců | závisí na postavení osoby | odstup obvykle pomáhá |
| Střet zájmů | hrozí u HR, vedení, účetní | menší riziko |
| Osobní přijetí do 14 dnů | snadné | musí být smluvně zajištěno |
| Náklady | pracovní čas, případně odměna | smluvní cena |
Při volbě interní osoby se vyplatí vyhnout lidem, kteří rozhodují o odměnách a pracovněprávních krocích, nebo o nichž lze čekat, že se objeví v oznámeních. Zákon to výslovně nezakazuje, ale vyžaduje, aby příslušná osoba postupovala nestranně (§ 11 odst. 1 písm. d). Rozumné je určit i zástupce pro dobu dovolené nebo nemoci – zákon umožňuje určit víc příslušných osob.
Co příslušná osoba dělá
Podle § 11 odst. 1 příslušná osoba:
- přijímá a posuzuje důvodnost oznámení,
- navrhuje opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu,
- plní pokyny zaměstnavatele, pokud neohrožují nebo nemaří její činnost,
- postupuje nestranně,
- zachovává mlčenlivost, a to i po skončení funkce.
Za řádný výkon své činnosti nesmí být postihována (§ 11 odst. 2). Zaměstnavatel, který by ji za to postihl, se dopouští přestupku s pokutou až 1 000 000 Kč (§ 26 odst. 1 písm. i) a odst. 3).
Lhůty, které příslušná osoba hlídá
| Krok | Lhůta | Ustanovení |
|---|---|---|
| Osobní přijetí oznámení na žádost | přiměřeně, nejdéle do 14 dnů | § 12 odst. 1 |
| Písemné vyrozumění o přijetí | do 7 dnů od přijetí | § 12 odst. 2 |
| Posouzení důvodnosti a vyrozumění o výsledku | do 30 dnů od přijetí | § 12 odst. 3 |
| Prodloužení ve složitých případech | o 30 dnů, nejvýše dvakrát | § 12 odst. 3 |
O prodloužení lhůty musí příslušná osoba oznamovatele písemně vyrozumět ještě před jejím uplynutím. Vyrozumění se neposílá, pokud o to oznamovatel výslovně požádal nebo pokud by tím byla prozrazena jeho totožnost.
Ústní oznámení se zaznamenává zvukovou nahrávkou (jen se souhlasem oznamovatele) nebo záznamem, který věrně zachycuje jeho podstatu; oznamovatel se k záznamu může vyjádřit (§ 19).
Evidence a uchovávání
Příslušná osoba vede v elektronické podobě evidenci přijatých oznámení (§ 21 odst. 1): datum přijetí, údaje o oznamovateli, shrnutí obsahu a osobu, proti které oznámení směřuje, a datum a výsledek posouzení. Oznámení a související dokumenty uchovává 5 let ode dne přijetí (§ 21 odst. 2). Přístup k evidenci má pouze příslušná osoba (§ 21 odst. 3) – ne vedení, IT ani personální oddělení.
Totožnost oznamovatele smí sdělit jen s jeho písemným souhlasem, ledaže ji musí poskytnout orgánu veřejné moci podle jiného zákona; i pak oznamovatele předem vyrozumí (§ 20).
Checklist: určení příslušné osoby
- Vyberte osobu (a zástupce) bez zjevného střetu zájmů, nebo uzavřete smlouvu s externím poskytovatelem.
- Vyžádejte doklady o bezúhonnosti – výpis z Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců a čestné prohlášení podle § 10 odst. 5. 3. Určete ji písemně a nastavte, jak se k ní oznámení dostanou (e-mail, telefon, adresa „k rukám příslušné osoby“, osobní schůzka).
- Poučte ji o právech a povinnostech podle zákona a sepište o poučení záznam (§ 9 odst. 2 písm. c).
- Zajistěte technické oddělení – schránka a evidence, ke kterým nemá přístup nikdo jiný.
- Zveřejněte na webu nebo intranetu způsoby oznamování, jméno příslušné osoby, telefon a e-mail, a zda přijímáte oznámení i od lidí, kteří pro vás nepracují (§ 9 odst. 2 písm. b).
- Informujte zaměstnance a vedoucí, kde informace najdou a jak se k oznamovatelům chovat.
Shrnutí
Příslušnou osobou může být jen zletilá, plně svéprávná a bezúhonná fyzická osoba. Může být interní i externí, ale musí jednat nestranně, zachovávat mlčenlivost a dodržet lhůty 7 a 30 dnů. Evidenci oznámení vede jen ona a uchovává ji 5 let. Zaměstnavatel ji musí poučit, sepsat o tom záznam a její kontakt trvale zveřejnit.
Posledním bodem checklistu je informovat lidi. Náš online kurz to zvládne za vás: zaměstnanci se dozvědí, co a jak oznámit a jaká mají práva, vedoucí v páté kapitole, co dělat, když se jim někdo svěří. Kurz nesbírá žádná oznámení – vidíte jen, kdo ho dokončil. Konkrétní kontakty na vaši příslušnou osobu doplníte podle přiloženého kontrolního seznamu. Vyzkoušejte ukázku zdarma, nebo rovnou objednejte kurz.
Článek má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství. Stav předpisů k datu publikace.