Pokuta za chybějící oznamovací systém: kdo kontroluje a kolik

Zaměstnanec logistické firmy chce nahlásit podezření na falšování záznamů o přepravě. Na webu ani intranetu ale nenajde žádný kontakt na příslušnou osobu, a tak se obrátí na Ministerstvo spravedlnosti. To jeho oznámení posoudí – a protože z něj vyplývá, že firma s více než 50 zaměstnanci nemá vnitřní oznamovací systém zveřejněný, může věc předat inspektorátu práce. Firma se o problému dozví, až u ní inspektorát zahájí kontrolu. Podívejme se, kdo za plnění povinností odpovídá, kdo je kontroluje a jaké sankce zákon stanoví.

Dva kontrolní orgány

Kontrolu dodržování zákona č. 171/2023 Sb. si dělí dva úřady.

Inspekce práce (Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty). Podle § 22 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů kontroluje povinnosti povinného subjektu, pokud jde o zaměstnavatele a další osoby podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Ochrana oznamovatelů je výslovně v působnosti inspekce práce (§ 3 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci práce). Pro firmy je to tedy hlavní kontrolní orgán.

Ministerstvo spravedlnosti kontroluje podle § 22 odst. 1 povinnosti, jejichž porušení je přestupkem podle § 26 odst. 1 písm. a), f) a h) až j) – tedy zejména umožnění odvety, posouzení důvodnosti oznámení, přijetí nápravných opatření a postih příslušné osoby – a povinné subjekty, které pod inspekci práce nespadají. Zjistí-li nedostatek, uloží opatření k nápravě s přiměřenou lhůtou (§ 22 odst. 2). Přestupky podle zákona o ochraně oznamovatelů projednává ministerstvo, s výjimkou těch, které projednává inspekce práce (§ 28).

Pokuty pro zaměstnavatele

U firem (právnických a podnikajících fyzických osob) projednává inspekce práce část přestupků podle § 34a zákona o inspekci práce, ostatní spadají pod § 26 zákona o ochraně oznamovatelů. Horní hranice pokut jsou v obou zákonech stejné.

Porušení	Pokuta až	Ustanovení
Neurčení příslušné osoby	1 000 000 Kč	§ 34a odst. 1 písm. a) ZIP; § 26 odst. 1 písm. b) ZOO
Nezajištění možnosti podat oznámení písemně, ústně a osobně	1 000 000 Kč	§ 34a odst. 1 písm. b) ZIP; § 26 odst. 1 písm. c) ZOO
Neuveřejnění informací o oznamování s dálkovým přístupem	400 000 Kč	§ 34a odst. 1 písm. c) ZIP; § 26 odst. 1 písm. d) ZOO
Oznámení může číst i někdo jiný než příslušná osoba	1 000 000 Kč	§ 34a odst. 1 písm. d) ZIP; § 26 odst. 1 písm. e) ZOO
Oznamovatel není vyrozuměn o přijetí nebo výsledku	1 000 000 Kč	§ 34a odst. 1 písm. e) ZIP; § 26 odst. 1 písm. g) ZOO
Umožnění odvetného opatření	1 000 000 Kč	§ 26 odst. 1 písm. a) ZOO
Nezajištění posouzení důvodnosti nebo nápravných opatření	1 000 000 Kč	§ 26 odst. 1 písm. f) a h) ZOO
Postih příslušné osoby za řádný výkon činnosti	1 000 000 Kč	§ 26 odst. 1 písm. i) ZOO
Nesplnění opatření k nápravě uloženého ministerstvem	400 000 Kč	§ 26 odst. 1 písm. j) ZOO

ZIP = zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce; ZOO = zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů.

Jde o horní hranice. Konkrétní výši určuje správní orgán podle okolností případu. Zákon „pokutu za nezavedení systému“ jako jednu položku nezná – kdo systém nemá vůbec, typicky naplní hned několik skutkových podstat najednou (neurčil příslušnou osobu, nezajistil možnost oznámení, nic nezveřejnil).

Pokuty pro jednotlivce

Postih se netýká jen firmy. Zákon o ochraně oznamovatelů stanoví přestupky i pro konkrétní lidi:

• příslušná osoba – odmítne přijmout oznámení nebo neposoudí důvodnost, prozradí totožnost oznamovatele: až 50 000 Kč, při úmyslném prozrazení až 100 000 Kč; nevyrozumí o výsledku ve lhůtě: až 20 000 Kč (§ 24),
• kdokoli – brání v podání oznámení: až 100 000 Kč; prozradí totožnost oznamovatele bez souhlasu: až 80 000 Kč; vystaví oznamovatele odvetě: až 1 000 000 Kč (§ 27),
• oznamovatel – podá vědomě nepravdivé oznámení: až 50 000 Kč (§ 23).

Riziko u vedoucích, kteří reagují na oznámení nevhodně, rozebíráme v článku Odvetné opatření vůči oznamovateli.

Co ukazuje praxe

Výroční zpráva Ministerstva spravedlnosti o ochraně oznamovatelů za rok 2025 uvádí:

• ministerstvo v roce 2025 obdrželo 191 oznámení a 21 podnětů k zahájení přestupkového řízení; ve 4 případech řízení zahájilo, 13 podnětů odložilo,
• v jedné věci z roku 2024 uložilo pokutu 6 000 Kč příslušné osobě, která nevyrozuměla oznamovatele o výsledku posouzení ve lhůtě (§ 24 odst. 1 písm. c),
• inspektorátu práce postoupilo 22 oznámení. Mezi možnými porušeními podle § 34a zákona o inspekci práce bylo nejčastěji neuveřejnění informací (8×), dále nezajištění možnosti podat oznámení (5×) a neurčení příslušné osoby (3×).

Z čísel plyne praktický závěr: problémy se nejčastěji objevují u základních věcí, které lze snadno ověřit zvenčí – zda firma vůbec zveřejnila, kam a jak oznamovat.

Jak se na kontrolu připravit

Kontrolor bude chtít vidět, že systém existuje a funguje. Připravte si:

1. Určení příslušné osoby a doklady o její bezúhonnosti (výpis z Rejstříku trestů, čestné prohlášení) – postup v článku Příslušná osoba: kdo jí může být a co dělá.
2. Záznam o poučení příslušné osoby (§ 9 odst. 2 písm. c).
3. Zveřejněné informace na webu nebo intranetu: způsoby oznamování, jméno, telefon a e-mail příslušné osoby, informace o oznámení ministerstvu.
4. Funkční kanály – e-mail nebo formulář, telefon, možnost osobního setkání do 14 dnů.
5. Technické zajištění toho, že k oznámením a evidenci má přístup jen příslušná osoba.
6. Smlouvu s externím poskytovatelem, pokud vedení systému outsourcujete – odpovědnost zůstává na vás (§ 8 odst. 2).
7. Doklad o informování zaměstnanců – není zákonnou povinností, ale ukazuje, že systém lidem nezůstal skrytý. Podrobněji v článku Je školení whistleblowingu povinné?.

Samotná evidence oznámení kontrolorovi zaměstnavatele k dispozici není a být nemá – vede ji jen příslušná osoba.

Shrnutí

• Zaměstnavatele kontroluje hlavně inspekce práce, odvetu a postup po oznámení Ministerstvo spravedlnosti.
• Za neurčení příslušné osoby, nezajištění kanálů nebo porušení důvěrnosti hrozí pokuta až 1 000 000 Kč, za nezveřejnění informací až 400 000 Kč.
• Postih se týká i jednotlivců – příslušné osoby, vedoucích i kolegů.
• Nejčastější problém podle údajů ministerstva: firma nezveřejnila, jak a komu oznamovat.

Zveřejnit informace je první krok. Druhý je zajistit, aby o nich lidé věděli a vedoucí věděli, jak reagovat. Náš online kurz o ochraně oznamovatelů má pět kapitol s modelovými situacemi, test a osvědčení v PDF pro každého; vy máte přehled, kdo ho absolvoval. Konkrétní kontakty na příslušnou osobu doplníte podle kontrolního seznamu z kurzu. Cena od 49 Kč za osobu, kurz objednáte tady.